Jsou období, kdy se život zdá šedý. Nic netěší, nic nemá smysl, a i jednoduché věci stojí neskutečné úsilí. Možná ses cítil/a takhle už delší dobu, a možná nevíš, kde se to vzalo.
Jsem Stanislava Havlíková a tenhle typ prožívání mě zajímá. Ne proto, abych ho nějak pojmenovala, ale proto, abych ti pomohla porozumět tomu, co se v tobě děje, a postupně najít cestu ven z toho šedého místa.
Věnuju se lidem, kteří prožívají dlouhodobou špatnou náladu, kteří ztratili chuť do věcí, které je dřív bavily, nebo kteří se cítí uvězněni ve svých starostech. Často to souvisí s tím, co se děje v práci, ve vztazích, s pocitem, že nestíháme nebo nedosahujeme toho, co bychom měli. Někdy to přichází pomalu a plíživě. Člověk si ani nevšimne, kdy přestal mít radost, a jednoho dne zjistí, že si nepamatuje, kdy naposledy se na něco těšil.
Mám ráda, když se v sezeních dostaneme pod povrch. Když přestaneme jen popisovat, co je špatně, a začneme zkoumat proč. Někdy je to o tom, jak přemýšlíme. Někdy o tom, co od sebe čekáme. Někdy o tom, co jsme nikdy nikomu neřekli. A právě tam bývá klíč. V tom, co se skrývá za fasádou fungování.
Zajímá mě taky, jak se tvoje nálada promítá do tvého těla. Jestli špatně spíš, jestli máš pocit tíhy, jestli tě bolí hlava nebo žaludek, když jsi ve stresu. Tělo a mysl jsou propojené víc, než si většinou připouštíme, a někdy je cesta k lepšímu prožívání právě přes pozornost k tomu, co nám tělo říká.
Práce se mnou je hodně o hledání. Hledání toho, co ti dává smysl, co tě dobíjí, co ti bere energii a co bys chtěl/a ve svém životě jinak. Nejsem zastánce rychlých řešení. Spíš věřím v postupné kroky, které se časem sčítají. Každý malý posun je důležitý, i když to v tu chvíli tak nevypadá.
Nemusíš vědět, co přesně potřebuješ. Nemusíš mít připravené žádné odpovědi. Prostě přijď takový/á, jaký/á jsi, a uvidíme, co se stane. Věci se mění, i když to teď tak nevypadá.